1. - 3. DEN
První den nás přivítal Zeus u večerního ohně. Dovolil si nám přerušit náš večerní oheň a prohlásil, že prý nemáme dost odvahy, abzchom si hráli na řecké bohy. Byl lehce děsivý, ale my jsme se moc nelekli. S ním tam přišel i Prométheus, který vypadal jako milý človíček s okovy na rukou. Nakonec jsme zjistili, že i on je už teď bůh. Zeus na nás byl přísný. Vůbec se mu nelíbilo, že jsme si přišli jen tak hrát na bohy a vsadil se s námi o svoje vousy, že to nezvládneme.
Další den ráno se nám objevily na našich jídelních stolech vesnice s pár vesničany a u nich vzkaz, že od teď už je osud vesnic v našich rukou. A tak jsme se dali do díla. První úkol byl postavit sklad na suroviny hned vedle hlavního chrámu a prozkoumat blízkou oblast abychom našli pastviny, lesy nebo skály. Do těchto oblastí můžeme vesničany posílat těžit dřevo a kameny a pěstovat ovečky na jídlo. Krom toho jsme také naučili řeckou alfabetu a zjistili, jak se bojuje s mečem od slavného sparťana, jehož jméno není ani ve Spartě známo.
Třetí den ráno nás navštívil zoufalý vesničan, který nás prosil o pomoc. My, jako bohové, jsme se vydali do přístavů a v roli zkušených námořníků jsme obchodovali se surovinami. Vydělané peníze jsme vyměnili za potřebné suroviny a následně předali vesničanům. Konečně jsme měli pocit, že jim pomáháme! Dlouho nám ale tento veselý pocit nevydržel... Zeus přišel a řekl, že jsme sice jeden problém zvládli, ale čeká nás hned další! Labyrint a v něm schovaný bájný Minotaur. Cesta labyrintem nebyla jednoduchá a překonali jsme hromadu nástrah. Nakonec se nám podařilo přemoci bájného Minotaura, který se celou dobu oháněl mečem jako zkušený bojovník.
4. - 6. DEN
Respekt Dia si pomalu zíkáváme. Nejsme si jistí jestli zmizelí vesničané jsou jeho dílo a nebo nepokoje, které probíhaly v sousedství. Ať už tak nebo tak, tento den zmizeli všichni vesničané a my se museli postarat o základní potřeby. Hned ráno jsme otevřeli ševcovskou dílnu a vyráběli si "barefooty", pletli si náramky a lepili divadelní masky. Odpoledne jsme pak měli možnost vylévat stopy nebo si vyzkoušet sochařské umění. Jídlo nám bohužel také nikdo neobstaral. Postavili jsme si trojnožky a udělali gulášek, který se naštěstí povedl a nikdo nezůstal hlady.
Poté co se nám vrátili vesničané za námi zavítal mocný Heraklés. Další z lidí, který se díky své odvaze a odhodlanosti stal bohem. Stejně jako on plnil úkoly, aby se mohl stát bohem, plnili jsme jeho úkoly i my. Nejdříve jsme měli ukrást krávy obrům. Poté najít pás Amazonek, uklidit Augiášovy chlévy a nakonec, už za tmy, donést zlatá jablka ze zahrad Hesperidek. Všechny úkoly se nám i přes větší nebo menší překážky podařilo splnit a i mocný Heraklés poznamenal, že jsme hodni býti bohy. Jen aby si to už myslel i Zeus...
Po pozdějším vstávání se v táboře objevil divný malý mužík, který měl u sebe dva poskoky. Říkal si monarcha a všem okolo jen poroučel. Nejdříve jsme se snažili, aby byl spokojený, ale poté, co nás nechal běhat od jednoho úředníka ke druhému a každý si vymýšlel všelijaké hlouposti, jsme se vzbouřili a monarchu vyhnali. Nastala demokracie a demokracie by nemohla fungovat bez správného volebního systému. Každý z týmů dostal potřebné pomůcky a instrukce k vytvoření volebního přístroje. Ten pak porota přísně zhodnotila. U večerního ohně se nám stala další z divných příhod. V momentě, kdy jsme chtěli zapalovat oheň, okolo běžel zvláštní chlapík s pochodní a zapálil nám náš oheň Olympijským ohněm i přes naše varování, že my přeci olympiádu pořádat nemáme... Že by další test od Dia? Zítra nás čeká olympiáda!
