Výpravy do Středozemě

Den #1  (5.8.2018)

První den jsme dorazili na místo, kam nás Quído svolal. Místo uprostřed polí a lesů, ničím zvláštní, přesto kouzelně klidné.
Seznámili jsme se s táborem a hned potom nás Quído svolal, abychom se šli podívat po bráně, kterou se dostaneme do Středozemě. Nic jsme však nenašli. Quído zapomněl, kde ji tehdy viděl a jediné co jsme našli, byly suché velké stromy s opadající kůrou.

Po pár hrách, při kterých jsme zjistili, kdo jsou ostatní jsme se najedli a šli k ohni. Slavnostní oheň se zapálil a my zpívali a zpívali, dokud si Quído nevzpomněl, proč nemohl odpoledne nic najít! Mithril svítí ve tmě!! Popadli jsme čelovky a upalovali do lesa, kde jsme konečně našli bránu. Byla celá bílá, vysoká a svítila na nás už z dálky. Vyřknuli jsme zaklínadlo, prošli bránou a čekal tam Gandalf, který nás ve Středozemi přivítal. Také nám pověděl, že náš tábor proměnil na hostinec U Skákavého poníka, aby nebyl ve Středozemi tak nápadný. To už jsme ale byli tak moc unavení, že jsme si jen rychle prohlédli změny a upalovali do postelí. Další den měl Gandalf přijít znovu.

Den #2 (6.8.2018)

Druhý den Gandalf opravdu přišel! Pověděl nám, že musíme ze všeho nejdřív poznat, jak a kdo ve Středozemi žije. Ačkoliv jsme již měli tým Žab a Slonů, Gandalf nám přes noc nakreslil tajné znamení na naše hostinské pokoje a museli jsme se znovu rozdělit. Naše nové týmu se jmenují Hobiti a Návštěvníci.

Abychom poznali bytosti zde žijící, poslal nás hned po ránu do knihovny, kde jsme měli za úkol poskládat zpátky roztrhanou knihu. Zjistili jsme, že tu žijí mágové, hobiti, elfové, trpaslíci i lidé. Že má Středozem bohatou historii plnou darebáků, ale také hrdinů, kteří ji zachrání.

Odpoledne za námi do tábora přišli zástupci všech ras a my jsme si zkusili, jaké to je chodit bosí jako hobiti, hádat jejich hádanky a vyzkoušeli jsme si, jaká jsou pravidla jejich stolování. Zjisili jsme, jak těžkou práci musí zvládat trpaslíci pod zemí, když těží po tmě, ale také jak si umí užívat života při karbanu a kostkách. Již také umíme střílet z luku a tančit jako elfové a v neposlední řadě, držet meč jako lidé.

Když Gandalf usoudil, že jsme už Středozem trochu poznali, postavil před nás úkol - otevřít bednu, ve které se ukrývá proroctví. Prý nemůže najít správné klíče, protože někdo použil klonovací kouzlo a tábor je pln klíčů. Byli jsme velmi všímaví, a tak se nám to povedlo, co by dup a mohli jsme si proroctví přečíst. Jenže ouvej - proroctví je jen spousta zvířecích stop. Kdo nám pomůže??

Večer jsme pak v hospodě dali najíst jednomu poutníkovi, který nám za odměnu dopomohl ke zbraním. Navíc k nám za soudek rumu dovedl nejlepšího bojovníka ze Středozemě, který nás naučil ovládat meč. Po několika cvičných soubojích, jsme uložili zbraně ke spánku do zbrojnice a vyčerpáni jsme ulehli do postelí.

Den #3 (7.8.2018)

Už jsme na to přišli! Jediný, kdo nám může pomoci přečíst "tlapičkové proroctví", je Radagast, mág milující les a zvířata! A naštěstí nebydlí daleko od nás. Jenže když jsme za ním došli, choval se úplně divně. Ničil svůj les, hulákal, dupal a křičel na nás i na zvířata. Za to všechno ale mohl zlý přívěšek. Po tom, co jsme Radagastovi přívěšek sundali z krku, moc rád nám poradil a přečetl proroctví.

Po obědě za námi přišel Gandalf, že potřebujeme více prozkoumat Středozem. A správnou cestu nám ukáže naše srdce. Po cestě Středozemí jsme opět potkali elfy, trpaslíky a hobity, kteří nám dali různé úkoly. Museli jsme proběhnout padajícím dolem, zazpívat si s elfy, poznat stopy zvířat ...

Po večeři jsme si ještě zahráli vlajkovanou, vyčistili si zuby a plni nových zážitků šli spát.

Den #4 (8.8.2018)

Hned po snídani, za kterou jsme zaplatili vyháněním vran ze záhonu, jsme se vydali pro přívěšky, kterých si předtím všiml jeden z bojovníků. Jakmile byly přívěšky v táboře, začli jsme je studovat. Zjistili jsme, že jakmile má někdo na krku přívěšek, chová se tak, jak by se normálně nechoval.

Po vydatném obědě přišel do hospody bard se svým kamarádem a prosili o pomoc. Poztráceli v knihovně svou báseň a teď ji nemohou složit zpět. Děti bardovi rády pomohly. Od bardova přítele si poté koupili tajemnou schránku, ve které se, krom kopřiv, nacházel další úlomek artefaktu, tedy další přívěšek.

Ale co se nestalo! Najednou naše vždycky hodná a vždycky milá zdravotnice nadávala a hrozila všem okolo sebe. Děti rychle odhalily, že má na sobě také přívěšek. V zápalu boje poté napadly i pár vedoucích, kteří měli okolo krku místo přívěšku jen provázek.

Následně jsme si přívěšky prohlédli všechny pořádně a najednou. Zjistili jsme, že se z nich dá poskládat nějaký artefakt. Nic dalšího zajímavého jsme ale neobjevili.

Večer, když jsme se chystali předčasně spát, přišel Gandalf. Chtěli jsme se pochlubit tím, že máme celý artefakt, ale když se dostal Gandalfovi do ruk, aktivoval se a začaly na něm svítit nějaké znaky. Znaky odpovídaly bodům, kde jsme nalezli fragmenty přívěšku až na jeden bod, na který jsme se hned vydali. Na místě jsme poté byli svědky něčeho hrozného. Nějakým pradávným rituálem se starý muž přeměnil na přízrak a jeho přízračné pomocníky.

Den #5 (9.8.2018)

Jako každé ráno, i tentokrát jsme dostali úkol od hospodské. Byli tu zase myši. Po posbírání všech myší a vydatné snídani jsme se vydali hledat informace o Sarumanovi do knihovny. Bohužel byla knihovna uzavřena, a tak jsme šli do Temného hvozdu. Zde jsme našli část knihy o Sarumanovi, ale byli zde také přízraky ze včerejší noci. Avšak části knihy jsme posbírali a úspěšně jsme se vrátili do hostince.

Zjistili jsme, že kniha je psána formou hádanky. Ale naši dobrodruzi se nenechali zastrašit a místo Sarumanova pobytu objevili. Saruman pobýval ve věži. Uvítal nás jeho pobočník, který nám zdělil, že na nás nemá čas a nejprve si nás musí vyzkoušet.

Jako první zkouška byla, seslání menšího zla které se pomalu přibližovalo k táboru. Dobrodruzi ho museli společnými silami porazit. Získávali suroviny od všech ras středozemě a za ně následně kupovali zbraně a tím ubírali zlu životy. Jen o vlásek se nám podařilo zvítězit.

Jako druhá a poslední zkouška bylo divadlo. Dobrodruzi se rozdělili do dvou skupin a začali vymýšlet divadlo které následně předvedli samotnému Sarumanovi, který navštívil náš hostinec. Naše představení se mu očividně libílo a potěšilo ho, protože nás obdaroval elfskými svitky, které by nám měly pomoct porazit hrozící nebezpečí.

Den #6 (10.8.2018)

Ráno jsme se pustili do čtení svitků, které se nám včera povedlo získat od Sarumana. Problém ale nastal, když jsme zjistili, že svitky jsou psány elfským jazykem. Naneštěstí nikdo z nás elfský jazyk ani trošku neovládá. Tak jsme se vydali požádat o pomoc s překladem samotné elfy žijící v Lothlorienu.

Když jsme tam ale dorazili, našli jsme tam jen skoro hluché trpaslíky. Naštěstí jsme se dokázali bezpečně proplížit kolem nich a získali jsme tak celou elfskou abecedu, kterou jsme si pečlivě zapsali, aby už nic nebránilo překladu svitků. Vrátili jsme se do tábora, byl akorát čas oběda a tak jsme odložili luštění na odpoledne.

Po obědě jsme si ještě pořádně odpočinuli a potom se hned vrhli na předklady svitků. Elfské písmo není vůbec snadné, a tak nás malinko potrápilo, ale nakonec jsme to přeci jen zvládli. Z přeloženého textu jsme vyčetli, že se jedná o návod na přípravu jakéhosi lektvaru slunečního paprsku.

Bohužel pro nás, jsme neměli na něj v táboře potřebné ingredience, a tak nám nezbylo nic jiného než se pro ně vydat. Sbíraní surovin jsme si ještě zpestřili soutěží v týmech a závodili jsme o to, který nasbírá potřebné suroviny jako první. Teď už zbývalo jen ingredience správně očarovat a ve správném pořadí je vložit do hrnce.

Jenže kouzlení není jen tak. Proto nás velmi potěšilo, že nás po večeři navštívil Gandalf a poradil nám jak na to. Potom už jsme postupovali přesně podle návodu, krok za krokem. Jediné co nám ještě zbývá je netopíří křídlo. A protože získat ho je velmi náročné a nebezpečné, rozhodli se naši vedoucí, že se pro něj zítra vypraví sami. Hrnec s hotovým lektvarem jsme odnesli odpočívat k ohništi a teď už jen doufáme, že se nám do něho podaří přidat i tu poslední ingredienci.

Den #7 (11.8.2018)

Dnešní ráno začalo neobyčejně. Nikdo nás nepřišel vzbudit, takže jsme to museli zvládnout sami. A najednou se z čista jasna objevila banda trpaslíků, kteří byli hodně hluční a vzbudili tak i poslední spáče. Při kopání v zemi narazili na velké množství sluneční rudy, a tak přišli všechno své bohatství utratit.

Pozvali nás všechny na snídani a rozhazovali valouny z napěchovaných měšců všude kolem. Když jsme se všichni dosyta najedli, začali se trpaslíci nudit. Proto začali vymýšlet různé sázky a těm z nás, kteří nad nimi zvítězili třeba v kostkách, kartách, hádankách, hodu na cíl, soubojích s meči a dalších podobných sázkách, se povedlo získat jejich valouny pro sebe.

Potom se s námi vsadili, že je neporazíme v boji o vlajku. Každý jsme museli přispět, a i když byla výhra opravdu velmi lákavá a vítězství jsme měli už skoro na dosah, tak se nám bohužel vyhrát nepovedlo. Nechyběly ani balónky s vodou, což bylo v tak teplém dni příjemné osvěžení.

Následoval oběd, po němž jsme si odpočinuli a byli jsme zvědaví, co si pro nás trpaslíci vymyslí. Nejdřív se zdálo, že odpoledne bude probíhat ve stejném duchu jako dopoledne, ale potom jeden z trpaslíků začal prodávat živnostenská oprávnění. Každý jsme si tedy založili vlastní živnost. Měli jsme tu například masáže, kadeřnictví, karban, kosmetický salon, výletní plavby lodičkou a spoustu dalších.

Povedlo se nám tak získat velké bohatsví, které jsme večer všechno utratili v hostinci. Ať už to bylo za dobroty, pití nebo další sázení. Komu přeci jen po velkolepém hodování zbyly nějaké valouny, mohl si v aukci vydražit velice zajímavé předměty. Když se vše vydražilo, snědlo i vypilo, bylo už pozdě. Tak jsme se rozhodli jít spát, abychom byly připraveni na to, co nás čeká zítra.

 

Den #8-10 (12.-14.8.2018)

Dnes ráno jsme dostali jako úkol od hospodské "válení sudů". Poté jsme se šli nasnídat. Po snídani nás navštívil Gandalf, abychom mu pomohli vyhnat Bal'dunghora a jeho pomocníky z lesa. To se nám povedlo, ale bohužel jsme zjistili, že na ně naše zbraně neúčinkují, protože někteří z nás pomohli zlu poničit lektvar na papírkoule. Bal'dunghorovi se ještě povedlo očarovat Gandalfa, který se začal chovat jako dítě a utekl z lesa pryč, přičemž zpíval písničku "Skákal pes". Poslední věc kterou jsme se dozvěděli byla, abychom opustili tábor a zanechali tam jen kuchaře jinak se s námi Bal'dunghor zle vypořádá. Rychle jsme se před cestou vykoupali a zabalili si všechny potřebné věci. Bylo nám jasné, že bez Gandalfa v táboře nemůžeme zůstat a budeme ho muset najít, aby bylo v táboře zase bezpečno. Po svačině jsme se vydali na cestu a došli až na krásnou louku, kde jsme se rozhodli ubytovat. Rozestavěli jsme přístřešky a postavili ohniště, během těchto aktivit jsme si zvládli uvařit oběd a poté i večeři. Zpívali jsme u ohně a hráli městečko Palermo.

Další den ráno jsme se probudili do slunečného dne, k snídani jsme si na ohni opekli kynuté těsto ke kterému byla marmeláda nebo povidla. Naším hlavním úkolem bylo najít Gandalfa, a tak jsme se vydali na cestu. Napadlo nás, že když se Gandalf choval jako dítě, utekl asi tam kde vyrůstal. Ale nevěděli jsme kde to je. Proto jsme se vydali na cestu za jeho přáteli, hobitem Bilbem a elfkou Galadriel. Když jsme dorazili k Bilbovi, řekl nám, že nás zve na hostinu, protože jako správný hobit se rád nají s přáteli. Vysvětlil nám, že mu občas jídlo nesedne, a tak upaluje na záchod. Od toho se odvíjela naše hra, ve které vyhrál tým Návštěvníků. Po obědě s Bilbem, kdy jsme zjistili potřebné informace, kde by mohl Gandalf být, jsme se vydali za Galadriel, která na nás čekala u jezera. Měla pro nás úkol, ale nakonec nás poslala vykoupat se, protože bylo příliš vedro a po dlouhé cestě jsme si ochlazení zasloužili. Když jsme se vykoupali, Galadriel nám řekla abychom posbírali v lese víčka a za dobře odvedenou práci nám rozdala šátky. Pro tým Návštěvníků měla připravený modrý šátek a pro tým Hobitů červený. Vydali jsme se na cestu zpět s další indicií a v našem novém tábůrku opékali špěkáčky. Už jsme se ukládali ke spánku, když jsme zjistili, že se na nás žene bouře, a tak jsme vše uklidili a šli se schovat do našeho tábora.

Poslední den našeho putování jsme se ráno rozhodli podle nápověd najít Gandalfa. Nacházel se na západ od Středozemě (jak nám řekl Bilbo) v zahradách Irmo (jak nám řekla Galadriel). Při vstupu do zahrad bylo připraveno bludiště, kterým musel každý projít. V zahradách bylo více osob a všichni vypadali jako nějaké housenky, ale naštěstí jsme Gandalfa objevili. Sdělil nám, že za námi přijde odpoledne, až svede úspěšný boj s obry. Odpoledne jsme se vykoupali, malovali trička a šátky od Galadriel. Večer se sedělo u ohně a zpívalo.

Galerie

2 thoughts on “Výpravy do Středozemě

  • Dobrý den všem, děkujeme za krásný detailní popis vašeho dobrodružství. Přejeme všem moc krásných zážitků. Patrika Višinku pozdravují Grétka, maminka a tatínek.

    Chceme se zeptat, zda je možnost někde vidět i fotky, na Vaší stránce se nám nezobrazují.

    Děkuji,
    s pozdravem Višinkovi

  • Moc všechny zdravím a je mi líto že už nejsem malá, co čtu, vypadá to úžasně!!! Tábory pro rodiče taky plánujete:-) ??? Vzpomínáme na Janinku a Kubíka, čekáme od nich dopis, pozdravujem a závidíme!
    Mamka, taťka a Ellza

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *